HISTORIE NAŠÍ JEDNOTY

První pokus o založení Sokola v Říčanech byl podle archivních materiálů již v květnu roku 1870 z iniciativy

Josefa Chmela, Václava Bělohradského a jejich přátel. Po roce ale spolek zanikl.

Trvalou podobu dostala jednota Sokol až po dvaceti letech, a to v lednu 1896 zásluhou zejména Eduarda Čížka, Františka Bačkovského, Josefa Chmela a dalších občanů Říčan a tehdy i samostatných Radošovic. Starostou byl zvolen Josef Chmel, náčelníkem Rudolf Kolář, jednatelem František Bačkovský a pokladníkem Antonín Šoulej. Cvičiteli se stali Josef Paulík a Václav David. Tělocvičná jednota spadala pod župu Jana Podlipného. Spolkovou místností a tělocvičnou se stal sál hostince "U sokola".

Brzy zahájil cvičení dorost. V prvním roce života jednoty byly založeny spolková knihovna a divadelní odbor. Velký oddíl vytvořilo žactvo. Ženy začaly cvičit v roce 1902 a již v roce 1912 složky můžů, žen a dorostu vystoupily na všesokolském sletu v Praze.

Ve dvacátých letech zaznamenala jednota největší rozmach: byl postaven sokolský biograf, vybudováno letní cvičiště a pořízen historický prapor.

V roce 1931 byly svépomocí postaveny dva tenisové kurty.

V dalších letech sbírá první úspěchy oddíl volejbalu, lyžařský a střelecký oddíl.

V roce 40. výročí od založení má Sokol Říčany přes 400 členů. Nejvýraznějšími osobnostmi kromě výše uvedených bratrů byli také V. Kamler, J. Jahelka, J. Masopust, F. Papež, O. Karafiát, A. Jahelková - Jarolímová a V. Benešová.

Sokol Radošovice byl založen v roce 1932 a starostou byl zvolen K. Čermák. Velkou oblibu zaznamenalo sokolské loutkové divadlo. 90% členstva byla zároveň členy radošovického divadelního spolku "Dramatika", byly pořádány vždy úspěšné šibřinky.

Muži i ženy cvičili poprvé na všesokolském sletu právě v roce založení své jednoty. Byl pořízen historický prapor a ve čtyřicátých letech postavena sokolovna, která slouží dodnes. Počet členů dosáhl na tři stovky. K nejvýznamějším činovníkům patřili: K. Čermák, A. Pánková, Jaroslav Svoboda, M. Kafková a zejména JUDr. Jan Husták - vzdělavatel jednoty, místostarosta župy a člen předsednictva České obce sokolské, vězněný v Osvětimi.

Po čtyřicetileté vynucené odmlce se v roce 1990 díky iniciativě M. Pangráce a V. Černohorského za přispění                  M. Kafkové a dalších občanů Sokol v Říčanech a Radošovicích obnovil.

Oddíl tenisu, hrající od svého založení v roce 1931 pod názvem Tenis Říčany, byl činný nepřetržitě.

19. ledna 1991 nově ustanovená sokolská jednota, složená ze skupiny říčanské, z oddílu radošovických žen, mužů a dětí a z oddílu říčanských tenistů dostala název Tělocvičná jednota Sokol Říčany a Radošovice.

Od počátku obnovy jsme byli součástí župy středočeské Jana Podlipného, od roku 2003 jednota přešla do župy Barákovy.